Klub kaktusářů Ostrava
Kaktusářství na Ostravsku má hluboké kořeny, i když dokumentace zpočátku je téměř mizivá a v dnešní době asi už nedostupná. Historické záznamy z 18. a 19. století o kaktusaření zcela chybí. Bude to asi tím, že Ostrava nikdy v minulých stoletích nebyla velkým městem, počet obyvatel kolísal v průměru kolem 6000 obyvatel. Obrovský zvrat nastal s objevem a těžbou uhlí na přelomu 18. a 19. století a následnou výrobou železa. Během sta let 19. století se Ostrava proměnila ve velké průmyslové město. Ve 20. století rozmach Ostravy pokračoval a pohlcoval do svých spárů okolní obce, dnes známé jako jednotlivé čtvrti Ostravy. Ostrava nikdy v minulosti neměla botanickou zahradu, parky ba ani nějakou výraznou kulturní památku. Kromě kostela v centru Ostravy, pochází všechny staré budovy z 19. století. Do Ostravy lidé přicházeli především za prací a ti si kromě jiného, svůj domov chtěli zpříjemnit různými rostlinami, kde nechyběly ani kaktusy.
První dochovanou zmínku o pěstování kaktusů na Ostravsku, můžeme považovat dopis básníka Petra Bezruče (vlastním jménem Vladimír Vašek 1867 - 1958), ze dne 28.7.1936, který byl otištěn v roce 1937 v Kaktusářských listech. Vyjímám část:
"Za studentských let gymnazijních jsem pěstoval kaktusy. Žil jsem v městě - za přízemními okny jsem je vídával, tak jsem si je, pokud to šlo, pořizoval též. Je tomu tak dávno, ale vzpomínaje let mladistvých, dovedu vždy ocenit toho ušlechtilého koníčka, jehož se drží Spolek pěstitelů kaktusů. Každý známo, nějakého má, aby prózu života zpestřil".
Vladimír Vašek se narodil roku 1867, v době studií o kterých píše, mohl mít 17-18 let. To znamená, že již kolem roku 1885 se kaktusy na Ostravsku (nebo též Slezsku) pěstovaly.
Že kaktusy na Ostravsku v tuto dobu byly, není pochyb. Petr Bezruč je dokonce oslavuje ve své básni "Červený květ", z básnické sbírky "Slezské písně", která vznikla na přelomu století.
Historie organizovaného kaktusářství však začíná až se zakládáním kaktusářských spolků. Ostrava a všechny příhraniční oblasti byly hustě obydleny německými občany, kteří se hlásili do jediné tehdy kaktusářské společnosti DKG, založené roku 1889. V Praze byl založen spolek pěstitelů kaktusů roku 1903, který zanikl před první světovou válkou. Nemám žádné zprávy o tom, že by se stal někdo z Ostravska jeho členem. Drobné útržky prvních zpráv o kaktusářích přicházejí ze začátků dvacátých let. Kaktusy pěstoval např. knihkupec Franz Lenz z Jägerndorfu (dnešní Krnov), o velikosti sbírky však není nic známo. Více podrobnosti máme o sbírce Franze Kukola z Troppau (dnešní Opava). Tato sbírka (vlastně zahradnictví) byla svého času jedna z největších na Moravě. Později tuto sbírku spravoval Vilém Kitler (viz článek Ostník č. 188, str. 1411, 1990). Více bychom se asi dověděli, kdybychom mohli nahlédnout do archivu DKG, třeba o specialistovi na notokaktusy - Hugo Schlosserovi, který žil v Montevideu, ale narodil se v Ostravě.
Roku 1922 byl v Praze znovu založen spolek pěstitelů kaktusů. Dne 18. března 1924 byla ustavena pobočka tohoto spolku v Ostravě, tato však nevykazovala prakticky žádnou činnost o brzy zanikla. Zůstala jen některá jména, která lze připomenout (V.Zdírek, B.Beneš, K. Kania, K.Staněk či V.Jaroš), jak byly jejich sbírky velké bohužel již nevíme.
Samostatný organizovaný kroužek kaktusářů v Ostravě byl založen až 14.1.1954. Zakládajícími členy byly: p. Baron, Huvar, Janota, Lípa, Minol, Plešinger, Ing.Steif, prof.Vodička a Zavadil. Kroužek kaktusářů byl ustanoven při Přírodovědecké společnosti v Ostravě a schůzky se konaly první čtvrtky v měsíci v Nové radnici. Prvním předsedou byl zvolen Emil Zavadil, jednatelem a pokladníkem Václav Plešinger, knihovníkem Herbert Janota. Počet členů se každým měsícem zvyšoval, v únoru na 22 členů, v březnu na 31 členů a v květnu již na 40 členů. O rok později, roku 1955 se konal v Praze první sjezd kaktusářů, kterého se zúčastnilo 8 ostravských členů. Předseda Zavadil byl zvolen do koordinačního výboru. Na druhém celostátním sjezdu kaktusářů v Brně roku 1956 byl promítán film o panu Šubovi z Týnečku, který natočil Emil Zavadil. Ve stejný rok vydává Zavadil první Seznam pěstitelů kaktusů. Roku 1957 umírá Jan Šuba, pohřeb rovněž Zavadil nafilmoval. V tomto roce byl uspořádán zájezd do Liberce na sjezd kaktusářů, kde z 90 účastníků bylo asi 50 členů z Ostravy. Ostravský člen Jiří Gibl vydává "Kreslenou školu vysévání a roubování kaktusů". Čtvrtý sjezd kaktusářů uspořádali naši členové v Ostravě roku 1958. Součástí akce byla i výstava kaktusů v Domě umění, kterou slavnostně v podvečer jednání otevřel Ludvík Kozelský. V dalších letech proběhlo spoustu zdařilých přednášek a jiných akcí, ale i problémů se stěhováním do jiných schůzovních prostorů.
Počet členů však stále přibývá, v roce 1961 byl do kroužku přijat 150 člen. Postupně z ostravského kroužku odcházejí členové okolních měst a zakládají samostatné kroužky. V lednu 1962 byl v Ostravě - Porubě založen nový kroužek kaktusářů, od té doby máme v Ostravě dva fungující kroužky, což nemá žádné jiné město v republice.
Po třech letech stěhování, zakotvil v roce 1963 náš kroužek pod střechou Domu kultury Vítkovic a vychází nový Adresář kaktusářů v ČSR, rovněž z pera p. Zavadila. Během šedesátých let se vystřídalo ve funkci předsedy několik známých členů (např. př. Adam. Ing. Sklenka, Dr. Dostál).
Kroužek během několika let vyvíjí běžnou přednáškovou činnost, která vrcholí jubilejní X. sjezdem kaktusářů v Ostravě 8.- 9.6.1968. Dnes legendární setkání kaktusářů navštívilo asi 800 účastníků, z toho asi 80 hostů ze zahraničí. V sobotu se poprvé v rámci sjezdu uskutečnily schůzky zájmových sekcí. V neděli se konalo slavnostní shromáždění s jedinečnou přednáškou pana Andrea. V rámci oslav se uskutečnila velkolepá výstava kaktusů v areálu výstaviště Černá louka, jako součást výstavy Ostrava 68. Expozice byla instalovaná v rozlehlém skleníku a aranžoval ji sám pan Zdeněk Fleischer. Výstava trvala celý měsíc a navštívilo ji desetitisíce lidí. Významným přínosem do knihoven bylo vydání Jubilejního sborníku prací o kaktusech v roce 1969 a třetí vydání Adresáře kaktusářů v ČSSR. Ke konci šedesátých let má náš kroužek už 150 členů.
Začátkem 70.let nastupuje zvýšená aktivita kroužku, pořádají se pravidelné schůzky co 14 dnů (jednou s přednáškou, podruhé s burzou) a od roku 1971 se pořádají pravidelné výstavy kaktusů a sukulentů (s vyjímkou roku 1983). Hlavními iniciátory akcí byli členové Bahounek, Hrabovský, Dr. Plesník, Polcer, Svoboda a další.
V březnu 1971 se objevilo mezi členy první číslo ostravského zpravodaje OSTNÍK a tím začala nová epocha kroužku. Ostník si brzy získal oblibu i mezi zájemci jiných organizací a to zásluhou překladů zahraniční literatury, pěstitelských rad a odborných příspěvků. U zrodu byli znovu velmi aktivní členové Bahounek, Dr. Plesník a Svoboda. Prvních deset let psal neúnavně články, referáty a staral se o jeho rozmnožování Dr. Plesník. Odebírání Ostníku bylo vázáno na členství v našem kroužku a tak na přelomu 70 a 80 let čítala naše organizace 300 členů. Díky neúnavné distributorce paní Li Plešingerové, dostávali Ostník všichni členové pravidelně každý měsíc. Další tři roky píše a vydává Ostník Ing. Chvastek a po něm na další řádku let L.Král. V sedmdesátých letech zastával funkci předsedy především Dr. Plesník (od roku 1975 př. Svoboda a po jeho úmrtí znovu Dr. Plesník).
Zajímavou akcí v roce 1976 byl zájezd na II. mezinárodní výstavu kaktusů a sukulentů v Katovicích, kde se obsadily dva plné autobusy účastníků, který zajistil organizátor M. Tůma. Na této výstavě předvedlo své výpěstky několik našich členů.
V roce 1978, kdy byl zrušen Svaz českých kaktusářů a převeden pod Český zahrádkářský svaz, proběhlo v Ostravě setkání notofilů. V dalších letech zde měl pěkné přednášky pan Boszing z Rakouska.
Rok 1980 přinesl mnoho zajímavých akcí. V Ostravě se konalo setkání gymnofilů za účasti specialistů z celé republiky i ze zahraničí. Na jedné přednášce přednášel milý host z Berlína pan Neumann. Na výstavu kaktusů roku 1980 přijelo 15 kaktusářů z NDR, z organizace Gräfenhainichen, se kterou naše ZO uzavřela družbu. Naši členové několikrát vystavovali kaktusy v NDR, při jedné z výstav roku 1983 v Zschörnewitz byla smlouva o spolupráci prodloužena na další léta. K 30. výročí naší organizace, vychází Jubilejní sborník 1954 - 1984, o jehož vydání se staral především Ing. Chvastek. Ve větší míře se začínají organizovat spolu s frýdeckou organizací zájezdy do sbírek po celé republice. V osmdesátých letech pomalu členů ubývá, ale nikdy nespadnul pod 200. Zlom nastává po převratu roku 1989, kdy hlavně ekonomická stránka má za následek ztrátu mnoha členů (není to však jev jen ostravského Klubu). Koncem roku 1990 zaplatilo příspěvky jen 110 členů.
V devadesátých létech se počet stabilizuje kolem 70 platících členů, zůstávají jen ti skalní a zanícení kaktusáři. Celoroční program akcí je zajímavý a pestrý. Přijíždějí mnozí známí pěstitelé na přednášky, pořádají se zájezdy do známých sbírek po celé republice, dokonce jsme byli v Rakousku. Uspořádalo se několik pěkných výstav, avšak v poslední době se to z finančních nároků na sál nedaří zajistit. Ostník začal vycházet ve formátu A5 o 16 stranách, při různých příležitostech i značně rozšířený.
V červenci roku 1997 postihly Moravu a východní Čechy velké záplavy, při kterých byla zničena ne jedna sbírka kaktusů. Povodeň postihla i spoustu našich kaktusářů.
Vynikají úroveň mělo setkání gymnofilů v Ostravě roku 1998, na které přišlo asi 70 účastníků. Blok přednášek zajistili př. Šorma, Till, Procházka, Papsch, Neuhuber, Berger (jak je vidět, většinou odborníci na gymna z Rakouska).
Ke 40. výročí našeho Klubu jsme uspořádali spolu s frýdeckým Klubem setkání kaktusářů v Palkovicích, které dalo základ k nové tradici. Každým rokem, poslední víkend v červnu, jezdí na „POBESKYDÍ“ za poučením i zábavou asi 100 účastníků. Na setkání se můžeme seznámit se známými osobnostmi kaktusářského světa a vyslechnout si skvělé přednášky předních našich i zahraničních přednášejících, např. odborníků ze Slovenska, Rakouska, Německa a Anglie. I na letošní rok zajišťujeme kvalitní přednášející, a bude se na co těšit. Přijeďte se podívat, všechny srdečně zveme.
Lumír Král
